Pište arabsky latinkou

Arabsky můžete psát latinskými písmeny, která už na klávesnici máte. Napište slam a objeví se سلام; napište ktab a dostanete كتاب. Není třeba se učit arabské rozložení ani nic instalovat — zápis má ale svou logiku, a těch pár minut, za které si ji osvojíte, dělí „tohle funguje“ od „proč to napsalo tohle?“

Pište souhlásky, ne hlásky

Jediný nejužitečnější návyk: pište písmena, která by arabsky píšící člověk opravdu napsal, ne ta, která slyšíte.

Arabština se běžně píše bez krátkých samohlásek. Ty drobné znaky nad písmeny a pod nimi jsou volitelné a v každodenním psaní se vynechávají. Slovo, o které vám jde, má tedy méně písmen, než napovídá český přepis:

Chcete	Napište	Ne
كتاب (kniha)	ktab	kitab, což dá كيتاب
سلام (mír)	slam	salam, což dá سالام
بيت (dům)	byt
قلم (pero)	qlm

Každé a, i, u, o a e, které napíšete, je objednávka na skutečný znak. a si říká o ا a i si říká o ي. Napište kitab a dostanete přesně to, oč jste žádali — ك ي ت ا ب — což je كيتاب, ne كتاب. Vynechte krátké samohlásky a slovo vyjde správně.

Velká písmena sahají po druhém písmenu z dvojice

Arabština má několik dvojic písmen, které čeština slučuje do jednoho. Klávesnice je rozlišuje velikostí písmene, takže klávesa se shiftem je jiné písmeno, ne hlasitější:

Napište	Dostanete	Napište	Dostanete
h	ه	H	ح
s	س	S	ص
t	ت	T	ط
d	د	D	ض
z	ز	Z	ظ

Záleží na tom víc, než se zdá. mrHba dá مرحبا, běžné slovo pro pozdrav. Napište totéž s malým h — mrhba — a dostanete مرهبا, což není slovo. Nic vás nevaruje; písmena prostě vyjdou jinak, takže když slovo vypadá divně, vyplatí se zkontrolovat velká písmena.

Apostrof přidává tečky

Druhým trikem je apostrof. Několik arabských písmen má stejný tvar s různými tečkami a napsání ' za písmenem vás přesune k tomu s tečkami:

Napište	Dostanete	Napište	Dostanete
t'	ث	d'	ذ
s'	ش	g'	غ
H'	خ	h'	ة

Takže شكرا — děkuji — je s'kra. Tohle napálí napoprvé skoro každého, protože instinkt velí napsat shkra, jak se to latinkou obvykle píše. V tomto stylu psaní se to čte jako dvě samostatná písmena, s a h, a vznikne سهكرا. Pokud byste raději psali shkra a chtěli, aby to fungovalo, přesně k tomu slouží styl psaní Anglický — přepnete ho v Nastavení psaní a průvodce styly psaní probírá, co který z nich mění.

Poslední řádek té tabulky si zaslouží zvláštní zmínku. h' dá ة, tedy ta marbuta, kterou končí velké množství slov: mdinh' dá مدينة a mdrsh' dá مدرسة.

Pozor na la

Jedna kombinace se chová jinak než všechno ostatní. la není l následované a — je to jediná ligatura لا, kterou arabština píše ta dvě písmena dohromady.

Proto salam dá سالام místo سلام: klávesnice čte s, pak a, pak la, pak m. Dělá přesně to, oč jste požádali; jen jste požádali o něco jiného. Vynechte první samohlásku, napište slam a dostanete سلام.

Písmena, kterých se klávesnice nedotkne

Když napíšete klávesu, která v tomto stylu nemá arabský význam, zůstane, jak je, místo aby se hádalo. e, o, u a x projdou rovnou, a proto nor vyjde jako نoر s latinským o uprostřed. Řešením je noor, protože právě oo je dvojice, která dá و.

Osamocené latinské písmeno uprostřed arabštiny je skoro vždycky tohle: samohláska, která v aktuálním stylu psaní nemá kam patřit.

Další krok

Otevřete arabskou klávesnici a napište slam, pak mrHba, pak s'kra. Tři slova stačí, abyste ten vzorec ucítili — nejdřív souhlásky, velká písmena pro emfatická písmena, apostrof pro ta s tečkami. Až narazíte na písmeno, se kterým si neporadíte, průvodce obtížnými písmeny má ta nepohodlná pohromadě.

A jestli chcete arabštinu spíš číst než ji dál přepisovat, kurz čtení arabštiny začíná úplně u prvního písmene.